Recenze: Americký zabiják [American Assassin] - 60%

Mitch Rapp (Dylan O'Brien) se právě romanticky zasnoubil na pláži, když tu se objevili islámští teroristé se samopaly a jeho milou zabili (plus několik desítek dalších lidí).

"O osmnáct měsíců později." Z houžvičky Mitche je nyní zarostlý svalnatý nezastavitelný zabijácký stroj, který se umí dokonale prát, dokonale střílet a dokonale zvládá špionáž. Pokud jsem to dobře pochopil, všechno se to za 18 měsíců naučil ve veřejné tělocvičně, na veřejné střelnici a na internetu. Jediným cílem jeho existence je najít zlého zarostlého teroristu, který velel tomu masakru na pláži. Tudíž se nechá narekrutovat, odjede k teroristům, když tu náhle... do místnosti vtrhne CIA, postřílí všechny teroristy, a nabídne Mitchovi, aby se k nim přidal.

Takže Mitch jde trénovat k Michaelu Keatonovi do lesa, asi za týden je z něj ještě víc mega nezastavitelný zabijácký stroj, a je poslán do akce, aby zabránil prodeji plutonia a sestrojení jaderné bomby Íránským generálem. Za pomoci krásné Íránky, která určitě nemá nic společného se spiknutím v nejvyšších íránských kruzích...

(To všechno, co jsem popsal, je pouhá úvodní čtvrtina filmu.)

Americký zabiják je docela zvláštní film (možná dokonce "zajímavý"). Scenárista nemá nejmenší ponětí, jak funguje CIA, psychologické profilování agentů, výcvik agentů, mezinárodní terorismus, mezinárodní politika nebo výroba a přeprava jaderných zbraní. Takže výsledný děj je přesně jako u nějaké pecky Van Damma nebo Seagala z přelomu století (myslím ty, které už šly přímo na video).


Inu, proč ne, akční blbosti se natáčejí i dnes.

Ovšem!

Americký zabiják je natočen jako kdyby to bylo syrové psychologické brutální špionážní drama. Film je velmi krvavý, souboje jsou správně kontaktní a plus mínus realistické, nikdo neudělá vtip ani neutrousí cool hlášku. Kamera (v různých exotických zemích jako Polsko, Rumunsko nebo Turecko) je nápaditá a je vidět, že režisér (na rozdíl od scenáristy) při své práci přemýšlel a dával si na ní záležet.

Následkem toho vznikla prazvláštní podívaná, která je řemeslně zcela současná, ale svým námětem strašlivě naivní, zcela předvídatelná a roztomile xenofobní (to vše v mnohem větší míře, než libovolný Jason Bourne). Ale není zdaleka tak šílená jako nedávné akční filmy z Bessonovy produkce.

Jako kdyby se tenhle filmu propadl do roku 2017 časoprostorovou dírou z minulosti, a cestou na sebe napatlat současný vnější nátěr, který mu úplně nesedne. Je to zvláštní kočkopes, ale nejedna jeho scéna správně šlape a skoro pořád je na co se koukat (až do úplně bizarního finále, které je zničeho nic jako něco od Rolanda Emmericha).

Vlastně by se mi hrozně líbilo, kdyby v hlavní roli byl digitálně omlazený Van Damme nebo Seagal (přesněji řečeno, mladý atlet s digitálně přidělaným obličejem mladého Van Damma nebo Seagala) - místo tohohle nepříliš charismatického klučiny.