Recenze: 8 hlav šílenství - 40%

Aneta Langerová v hlavní roli hodně netradičního životopisného filmu o životě sovětské básnířky Anny Alexandrovny Barkovové (1901 - 1976).

Protože jsem o existenci Barkovové dříve nic netušil, vím o ní nyní pouze to, co jsem se dozvěděl z filmu. A moc toho není: Barkovová psala básně, měla chatrné zdraví, nejdříve byla komunisty oslavována, pak poslána do lágrů (zřejmě vícekrát, do různých). A byla lesba. A to je opravdu úplně všechno, co jsem se o ní s jistotou dozvěděl.


Ve filmu se jí dějí i jisté další věci, ale je velmi pravděpodobné, že značná část z toho se nikdy nestala, nebo se stala značně jinak, nebo to není událost z jejího života, ale z nějakého jejího absurdního literárního díla. Tudíž je možné, že znalec díla Barkovové si z filmu odnese o dost více, než jsem si odnesl já, ignorant.

Celý film je záměrně velmi WTF a snaží se kombinovat nejrůznější filmové styly (od zcela realistických scén přes stylizaci ve stylu Dogville až po animované sekvence) a nejrůznější druhy humoru / tragédie / absurdity. Vypadá to přibližně takto:

A je nutno upozornit, že toto jsou vybrané ty výpravnější a svižnější kousky filmu! Ve většině stopáže takové štěstí nemáte, a musíte se spokojit jen s tím, že Barkovová vede dlouhý monolog, dlouze na někoho kouká, nebo nedělá vůbec nic, aniž by scéna byla jakkoliv audiovizuálně zajímavá.

Občas přijde animovaná vsuvka, občas odkaz na Mrazíka, ale celkově to není ani zdaleka tolik nápadité a nadupané, aby byl film zajímavý jen svým blbnutím. A kromě toho vizuálu a blbnutí nenabízí mnoho věcí, kterých by se mohl divák jakkoliv chytit. Záměrně se snaží být WTF, ale není ani zdaleka dost WTF, aby to odůvodňovalo jeho existenci.

Film je rozdělený do osmi kapitol (hlav), které nejsou v chronologickém pořadí a Langerová navíc vypadá pořád zcela stejně, ať jí má být 10 nebo 40 let (což se dá brát jako vtipný nápad, ale také jako lišácké šetření za make-up, protože nebylo na nic dost peněz). Takže jsem ani nepochopil, co se odehrálo po čem, natož abych v tom mohl hledat nějaké hlubší smysly a dvojsmysly.

A - bohužel - Langerová není ani zdaleka tak dobrá herečka, aby takhle náročnou roli utáhla (je na plátně skoro pořád), ať se snaží sebevíc.

Pokud je pravda, že se na filmu pracovalo osm let, tak je to velice smutné, protože jsem si dlouho před jeho koncem přál, aby už proboha skončil. Jistým způsobem všem zúčastněným fandím, že se o něco takového pokusili, ale pokud to pro někoho funguje, tak asi jen pro velmi úzký okruh diváků, do kterého nepatřím.