Recenze: Kvarteto - 50%

Smyčcové kvarteto (tři muži a jedna žena) nacvičuje v Olomouci nový kousek, a moc mu to nejde. Jeden z mužů je extrémně zamlklý samotář. Mezi zbývajícími třemi vznikne něco jako milostný trojúhelník. A kolem toho se dějí nějaké další věci.

Miroslav Krobot natočil svůj druhý celovečerní film, ale nevypadá to tak. Kvarteto je totiž téměř po všech stránkách slabší než jeho prvotina Díra u Hanušovic. Jedinou změnou k lepšímu je zřejmě vyšší rozpočet a tudíž vyšší standard co se týče kamery, svícení apod. Ale to spíše ničí bezprostřední atmosféru "na koleně" a dělá to z nízkorozpočtového nezávislého filmu něco jako sterilní televizní inscenaci, bohužel.


Podobně jako Díra u Hanušovic nemá ani Kvarteto nějakou snadno definovatelnou zápletku, a jde spíš o střípky ze životů čtyř hlavních postav. Možná je to tím, že tyto postavy jsou na tom po všech stránkách lépe, než zoufalci z Hanušovic, ale přišly mi výrazně méně zajímavé - ty postavy i jejich osudy.

A bohužel není nejmenších pochyb, že tento film je hůře zahraný / zrežírovaný, neboť se často objevují scénky a hlášky, které mají být humorné, ale nejsou správně předneseny (viz vtipy s ovcemi v traileru, které nejsou ani vtipné, ani vtipné tím, jak jsou nevtipné), opět v kontrastu s Hanušovicemi.

Takže zůstal jen jakýsi mátožný přízrak, který nejenže nemá zápletku, ale nemá ani dostatečně vykreslenou atmosféru a postavy (ten čtvrtý z kvarteta na dlouhé minuty zcela mizí z děje, jako by na něj tvůrci zapomínali). Rozhodně nejde o agresivně dementní film (jak je v našich končinách běžné), ale po předchozí Krobotově tvorbě je to velké zklamání.

Můj nejpozitivnější zážitek z filmu spočíval v tom, že Olomouc je asi docela hezké město (pokud to opravdu všechno bylo natáčeno v Olomouci), a někdy bych se tam mohl podívat.

P.S: V závěrečných titulcích je napsáno "Adaggio" se dvěma G.