Recenze: Chata na prodej - 60%

Ivana Chýlková a její manžel David Vávra prodávají chatu, o kterou už mnoho let nemají čas a chuť se starat. V den podpisu smlouvy ale Chýlkové něco přeskočí v hlavě, prodej o dva dny odloží, a rozhodne se, že na chatě ještě jednou společně přespí celá jejich rodina. Ale úplně celá. A tak se zde o den později sejdou kromě Chýlkové a vávry také nesnesitelná psychopatická matka (Jana Synková) a dementní otec (Jan Kačer) Chýlkové, který neví, co se kolem děje. A také jejich dcera (Tereza Voříšková) se svým německým snoubencem, se kterým se možná chce rozejít. A také jejich syn se svou slovenskou snoubenkou, která se s ním možná už rozešla. A začíná noc plná teroru humoru humoro-teroru.

Tato česká hořká komedie se opravdu hodně snaží být jako filmy Wese Andersona. Taková snaha je v české filmové tvorbě poměrně vzácná, takže jsem si okamžitě vzpomněl, že jsem před pár lety recenzoval jiný český film, který se také hodně snažil být jako filmy Wese Andersona. Vyhledal jsem si ho... a helemese! Je to film stejného režiséra, mladého Tomáše Pavlíčka.


Od Parádně pokecal se Pavlíček zlepšil jako režisér a také dospěl k rozhodnutí, že se již nebude snažit kopírovat Andersonovu vizuální poetiku. Což bylo správné rozhodnutí, protože na to neměl peníze. Chata na prodej je totiž ultra laciný film, jehož 90 procent se odehrává v chatě a jejím těsném okolí. Nemá smysl hovořit o kameře, osvětlení nebo střihu. Má smysl se zmínit pouze o hudbě, který pozůstává ze starých šlágrů (OK) a strašlivě vlezlého, iritujícího, "veselého" orchestrálního motivu (rozhodně ne OK).

Po přečtení předchozího odstavce se teď možná ptáte, co má tedy sákryš tento film společného s Wesem Andersonem? Jsou to postavy, které jsou typicky wesandersonovsky tragikomické, zadumané, iracionálně jednající a pronášející absurdní hlášky, které občas mají hlubší smysl, když se nad nimi trochu zamyslíte. Možná.

Psychopatická babička například najednou řekne "To je zajímavý, že vy Slováci sem pořád lezete", což na nic nenavazuje a nemá žádné opodstatnění, kromě skutečnosti, že se v její blízkosti právě vyskytuje Slovenka. Ale tak nějak to celkové šílenosti babičky sedí.

Dementní dědeček celý film neví, co se kolem něj děje, aby nakonec v noci samozřejmě utekl a udělal cosi šíleného, ale emocionálně zásadního, čímž se jeho osud uzavře. Samozřejmě.

Dcera se přiopije a značnou část svého smutného večera stráví v kostýmu medvěda. Samozřejmě.

A celkem to všechno funguje tak, jak by mělo. Vtipy většinou nejsou trapné, scény celkem odsýpají, a obrovským plusem filmu je skutečnost, že má jen 75 minut.

Chata na prodej je laciná televizní inscenace, která by byla v televizi super, ale nějakou zvláštní náhodou se dostala do kin. A to, že se řadí mezi špičku české filmové zábavy, je především smutným svědectvím o stavu české filmové zábavy.