Recenze: Beze stop [Leave no Trace] - 80%

Will (Ben Foster) žije se svou teenage dcerou Tom (Thomasin McKenzieová) v hlubokých lesích nedaleko amerického Portlandu. Zjevně jsou zvyklí zde žít a nečiní jim to nejmenší problém. V průběhu filmu se sice dozvíme, že Will je válečný veterán, ale přesné důvody toho, proč se se svou dcerou zdržuje mimo civilizaci, nám zůstanou utajeny (ne, nedopustil se žádného zločinu).

Jejich "idyla" ale nemá dlouhého trvání. Jsou polapeni a nuceně integrováni do civilizace. Tam se jim ale nelíbí, takže opět utečou, do jiných lesů. A pak...

Nezávislý film Beze stop se svou atmosférou hodně podobá nedávnému snímku Tohle je náš svět. S tím rozdílem, že Beze stop neobsahuje humor, je tlumenější, méně vtipný a více o vztazích a pocitech, než o nějaké zápletce.


Dokonce i podzápletka s odchycením protagonistů (neboť v národním parku je zakázáno tábořit) a jejich nucené integraci do "normálního světa" není stavěna jako konflikt "přírodní lidé versus civilizace". Zástupci "civilizace" oba hlavní hrdiny víceméně chápou a chtějí jim pomoci - najdou jim bydlení kdesi u lesní školky na samotě. Ale není z toho těžen žádný prvoplánovitý konflikt nebo humor. S výjimkou jednoho decentního vtípku, kdy úřednice přinese Willovi hromadu dokumentů a řekne mu "Tohle musíte všechno podepsat, abyste konečně mohl začít žít nezávisle".

Největším trumfem tohoto filmu je, jak "reálně" celý působí. A jak nám složité emocionální procesy představuje v jejich původní složité podobě, ne v hollywoodském zjednodušení.

Will si myslí, že by pro něj i Tom bylo nejlepší žít v lese. Současně ale ví, že pro Tom má civilizace jistý půvab. Tom ví, že pro ni Will chce jen to nejlepší, takže se snaží touhu po civilizaci v sobě potlačovat. Ale má jisté pochybnosti o tom, že je to správné. Za těmito jejich fasádami se odehrávají brutální emocionální výboje, ale většinou je nevidíme a musíme si jen domýšlet, co v sobě hrdinové dusí.

Později se film přesune do lesní komunity "polobezdomovců", žijících v karavanech v miniaturním lesním městečku. I zde pokračuje nádherná realističnost, projevující se každou drobností výpravy a každým drobným rysem v obličeji zdejších obyvatel. Nepátral jsem po detailech, ale klidně bych věřil tomu, že tyto scény (a nejen ty) jsou polodokumentární a vidíme v nich skutečné "lesní lidi" v jejich skutečném prostředí.

Beze stop je pomalý, zamyšlený film, který má značné kouzlo a perfektně se na něj hodí anglické slovo "subtle" (jehož žádný český překlad není v tomto případě přesný).