Recenze: Bohemian Rhapsody - 60%

V roce 1970 se čtyřiadvacetiletý zpěvák / letištní zřízenec Farrokh Bulsara dal dohromady s pár muzikanty a začali muzicírovat. Během následujících let se přejmenovali ze Smile na Queen, z Farrokha Bulsary se stal Freddie Mercury, and the rest is history.

Není tajemstvím, že tento film vznikal za velkých bolestí, po několika změnách scénáře, obsazení i režiséra (Bryan Singer několik týdnů před koncem natáčení přestal chodit na plac a byl vyměněn). Vzhledem k těmto skutečnostem můžeme být rádi, že Bohemian Rhapsody dopadla tak, jak dopadla. Což znamená "přijatelně, pokud nečekáte něco výjimečného".

Pozor: Recenze obsahuje spoilery, pokud nevíte, kdo to byl Freddie Mercury a jak umřel. Ano, jsou i takoví lidé.

I když se dlouho mluvilo o tom, že půjde o příběh kapely Queen, výsledný snímek je nade vši pochybnost příběhem Freddieho Mercuryho. Scén, ve kterých se Freddie nevyskytuje, je méně než deset minut. Tvůrci se také velice moudře rozhodli, že z diváka nebudou lacině ždímat slzy umíráním na AIDS, a film zakončili na vrcholu Freddieho slávy, to jest triumfálním návratem Queenů na koncertě Live Aids Aid v roce 1985, který uvidíme rekonstruovaný skoro v kompletní podobě.


Rami Malek v roli Freddieho samozřejmě předvádí, co může, a daří se mu občas vyvolat dojem, že se díváme na skutečný archivní záznam Freddieho koncertu. Občas. Zasloužil by si nějakou tu cenu. Jinak je ale tento přístup (kdy je Malek nalíčen a vycpán tak, aby Freedieho fyzicky připomínal) dalším případem "uncanny valley", kdy herec na plátně vypadá a projevuje se SKORO jako někdo, koho známe, ale několikrát za minutu je nám zřetelně připomenuto, že to není on, nýbrž kvalitní imitátor (viz také Nejtemnější hodina).

V tomto případě to platí i pro zpěv, který evidentně není hlas Freddieho Mercuryho, ale přitom velmi často zní SKORO jako Freddie Mercury, jako kdyby šlo o nějaký mix nebo elektronickou úpravu (pochybuji, že Malek umí zazpívat takhle obtížné party). Docela by mě zajímaly technické detaily toho, jak přesně ty nové nahrávky vznikly.

Celý film je vzácně "sterilní" a "nezávadný". Nikdy by mě nenapadlo, že by se životopis Freddieho Mercuryho dal natočit jako mládeži přístupný film, ale stalo se to! Samozřejmě dojde k nějaké té hádce, ale místo historek a drsných análních souloží na koksu a pumpování spermatu ze žaludku se dočkáme různých náhodných "vtípků". Například úvodní znělka 20th Century Fox je hraná na elektrickou kytaru, nebo když Queeni stojí ve studiu ve stínu, "náhodou" vytvoří ikonický obrys ze začátku videoklipu "Bohemian Rhapsody". Pro skalní fanoušky toho bude ve filmu jistě ještě mnohem víc a asi budou rádi, ale občas to až trochu zavání trapností, jako třeba když je Freddie v depresi a k tomu hraje "Under Pressure", nebo když jde na vyšetření ohledně HIV a k tomu hraje "Who Wants To Live Forever".

Znovu opakuji, že Bohemian Rhapsody není vyloženě špatný film. Ale Freddieho památka si zasluhovala víc. Mnohem víc.