Recenze: Narušitel - 60%

Současnost. Vnuk požádá dědečka (cameo Petra Kostky), aby mu vyprávěl, proč ho tak rozrušil právě doručený úmrtní list. A dědeček vypráví: O tom, jak chtěl od dětství létat, jak v roce 1974 (kdy ho hraje Pavel Neškudla, stejně jako ve většině filmu) konečně poprvé usedl do kokpitu, a jak se v roce 1989, už jako pilot stíhačky, rozhodl ilegálně opustit republiku... Vypráví o svých třech kamarádech, z nichž někteří velmi pravděpodobně byli spolupracovníci StB, a hlavně o svém mentorovi (Jiří Dvořák).

Snažím se pokud možno, abych při recenzování nebral ohled na osobu režiséra. Film by měl být hodnocený stejně, bez ohledu na to, jak problematicky vznikal, a bez ohledu na to, jestli ho natočil ostřílený režisér nebo úplný začátečník. Přes tuto svou zásadovost se ale musím zastavit u skutečnosti, že režisér Narušitele David Balda se narodil v únoru 2000, tudíž mu při natáčení filmu bylo 17-18 let.

Musím se u toho zastavit, protože to trochu vysvětluje některé aspekty filmu, a protože Baldovy schopnosti jsou obdivuhodné vzhledem k jeho věku. Takže pokud bych nevěděl, jak je režisér starý, dělal bych si z tohoto filmu pravděpodobně o něco větší legraci...


Další, co stojí za zmínku, je skutečnost, že Balda byl také kameramanem a spoluautorem scénáře, který vznikl podle autentických zážitků jeho dědečka, který dosud žije (a na konci filmu má myslím malé cameo). Takže jde o velmi osobní projekt a není tak snadné ho zesměšňovat.

A proč pořád píšu o té legraci a zesměšňování?

Protože Narušitel je velmi naivní film, který na mě svou atmosférou (atmosférou, ne zápletkou!) působil jako něco natočeného před 70 lety, s Oldřichem Novým v hlavní roli. Hlavním motivem filmu je radost hrdinů z létání (letecké scény zaberou značnou část filmu a většinou se v nich neděje nic, co by bylo nějak důležité pro zápletku) a správné chlapské kamarádství (no homo) mezi hlavním hrdinou, jeho mentorem a několika ostatními chlapci a chlapy, včetně starého pilota RAF (Stanislav Zindulka). A tato poetika většinou funguje docela dobře, pokud se naladíte na správnou naivní retro vlnu. Což je vzhledem k věku hlavního tvůrce opravdu zajímavé.

Jistě, film by mohl být v mnoha ohledech lepší. Hudba by mohla být něco víc, než jen opakované desetisekundové loopy s mírnými improvizacemi (a song s textem "Jsem narušitel systému, uletíme každému"). Rozpočet mohl být vyšší, takže by třeba ta havárie letadla mohla být i vidět, a ne jenom slyšet. Postavy StBáků by mohly mít větší hloubku než nacisti z Indiany Jonese. Mladí hrdinové by mohli v roce 1989 vypadat trochu jinak než v roce 1974 (vypadají zcela stejně). Ale základní myšlenka funguje a emoce jsou vzbuzovány víceméně tak, jak by měly být.

Co se týče režie a kamery, jsou řemeslně naprosto OK a snadno bych našel mnoho 30letých, 40letých nebo 60letých zkušených tvůrců, kteří režírují a kamerují mnohem hůř. Nemá problém ani s leteckými záběry a dost komplikovanými kamerovými jízdami.

Nejzásadnějším problémem filmu je scénář, který je místy naivní opravdu moc (že by se tomu asi smály i Rychlé Šípy) a snaží se o nějaká tajemství a šokující odhalení, která v závěru sice něco vysvětlí, ale obávám se, že zdaleka ne všechno. A taky by možná nebylo špatné pro mladší diváky přidat nějaké stručné vysvětlení, co některá slova znamenají - například "Svazarm" nebo "kumulus".

Balda předtím natočil dva kratší filmy (které jsem neviděl), ale docela by mě zajímalo, co by si počal s kvalitním scénářem a rozpočtem 100 milionů dolarů...