Recenze: Skleněný [Glass] - 20%

Nejnovější film M. Nighta Shyamalana je pokračováním dvou jeho předcházejících filmů: Vyvoleného z roku 2000 (který se mi dost výrazně líbil) a nedávného Rozpolceného (který se mi vůbec nelíbil). Skleněný na oba filmy přímo navazuje, takže pochopitelně budou následovat spoilery Vyvoleného i Rozpolceného. Na druhou stranu, pokud jste neviděli oba předchozí filmy, nemá žádný smysl chodit na tento nový, protože vůbec nebudete tušit, která bije.

Takže: David Dunn (Bruce Willis) dále pokračuje na ulicích Philadelphie v konání náhodného dobra v zelené pláštěnce, v čemž mu pomáhá jeho (nyní dospělý) syn. Davidova identita je pro veřejnost stále neznámá. Kevin Crumb (James McAvoy) má stále rozpolcenou osobnost a stále unáší děvčata. Dunn se mu dostane na stopu a osvobodí děvčata. Pak se David a Kevin spolu začnou rvát, když tu je najednou najde policie (tedy spíše hodně specializovaná URNA) a oba je umístí do blázince, kde už sedí Elijah Price alias Pan Skleněný (Samuel L. Jackson), který je braindead, neví o sobě a jen slintá. Zde je dostane na starost doktorka Stapleová (Sarah Paulsonová), která má v úmyslu je přesvědčit o tom, že nemají superschopnosti a jsou jen duševně vyšinutí, čímž je "zachrání" před soudem. A má na to z nějakého bizarního důvodu jen tři dny.


V blázinci je David držen v cele s vodními sprchami (které ho mají zpacifikovat kdyby se snažil dostat ven), zatímco Kevin sedí v místnosti s "hypnotickými reflektory", které v případě nouze zablesknou a tím způsobí, že se Kevin přepne na náhodnou jinou (méně nebezpečnou) osobnost.

A tyto speciální anti-superhrdinské cely jsou asi jediný trochu zajímavý a ne úplně dementní nápad v tomto filmu...

Hlavním proviněním Skleněného je asi ta skutečnost, že je strašlivě předvídatelný, s výjimkou několika nečekaných šílených zvratů, které se ale po své prvotní nečekaností ubírají opět zcela předvídatelnou cestou.

Například, od začátku je nám jasné, že Elijah tu demenci pouze hraje a ve skutečnosti spřádá nějaký geniální plán. Asi po půlhodině filmu ho ostraha najde v jeho invalidním křesle na chodbě (mimo celu), podiví se tomu a odveze ho zpět do cely. Trvá dalších 30 minut, než se odhalí, že - ano, opravdu - Elijah to jenom hrál a ve skutečnosti spřádal geniální plán. Nebudu ho zde rozebírat, je na konci recenze ve spoilerech.

Vzhledem k tomu, že dva z hlavních hrdinů mají nadpřirozenou sílu / odolnost, je s podivem, jak lajdácky je veden celý blázinec a jak hlídači na své povinnosti kašlou. Tedy, není to vlastně překvapivé, je to naopak nezbytné, protože jinak by nemohla fungovat hlavní zápletka filmu...

Podobně překvapivé je, jak dementně doktorka Stapleová argumentuje, například: "To, že chodíte po stropě, to nemusí být nadpřirozené, našli jsme u vás videa se špičkovými horolezci. A že jste přežil zásah z brokovnice, to také není nic divného, protože ty náboje byly staré a navlhlé." To samozřejmě vyvolává pochybnosti, zda doktorka má své pacienty za dementy, nebo zda Shyamalan má za dementy diváky.

Nicméně, po asi 90 minutách děje, kdy se prakticky nic nestane (a rozhodně ne nic zajímavého), se konečně Elijahovi podaří všechny tři osvobodit z blázince, a dojde k neuvěřitelnému finále, kdy Elijah poštve jednoho proti druhému a na to se z pár metrů koukají doktorka Stapleová, Elijahova matka, Davidův syn a to děvče, které v Rozpolceném Kevin unesl a ono ho teď zřejmě za to miluje.

V tomto finále se (kromě scenáristické demence) naplno ukáže, že Shyamalan ztratil poslední zbytky řemeslných schopností a prostě není schopen natočit jakoukoliv působivou scénu v jakémkoliv stylu. Nejen v onom šíleném finále, ale ani v celém předcházejícím filmu není jediná scéna, která by byla čímkoliv audio-vizuálně zajímavá. I když Shyamalan občas použije třeba zpomalený záběr nebo kameru vzhůru nohama, všechno je to zbytečné, upachtěné, nezajímavé. Obraz je sice širokoúhlý, ale kompozice záběrů a osvětlení mi často mi připomínaly nějaký odfláknutý laciný televizní seriál.

Minimalistická hudba (od stejného člověka, který složil Rozpolceného) mě většinou otravovala a v některých scénách mi přišla vyloženě nevhodná. Přestože měl Willis ve Vyvoleném skvělý hlavní hudební motiv, (který se ozval i na konci Rozpolceného) v tomto filmu se vyskytuje pouze v jediné scéně - která byla vystřižena z původního Vyvoleného. Fuj.

Herecky je nejzajímavější maniakální James McAvoy ve dvaceti rolích, což je pouze logické, neboť Willis a Jackson se většinu filmu jen zachmuřeně / retardovaně tváří. Ale tento film je taková katastrofa, že řešit v něm něčí herecké výkony nemá smysl.

Rozhodně nemám nic osobního proti M. Nightu Shyamalanovi. Před pár týdny jsem se rád znovu podíval na Vyvoleného a pořád se mi líbil. Ale sestupná kvalita jeho filmů mi přijde neuvěřitelná a naprosto konzistentní. Ve Skleněném nestojí za nic námět, scénář, režie ani žádný řemeslný aspekt filmu. Jako kdyby na něm dělali pouze neschopní tvůrci, kterým nezáleží na výsledku jejich práce. Pokud to takhle bude pokračovat, další Shyamalanovy filmy budou tak špatné, že budou zábavné. Což bude dobře...

Následují SPOILERY SPOILERY SPOILERY až do konce!!!

Elijahův geniální plán je následující: Přepne Kevina do jeho "ničivého módu" a nechá ho utéct na mrakodrap v centru města (který současně vyhodí do vzduchu, nebo tím aspoň vyhrožuje), kde se s ním David bude muset porvat, aby zachránil nevinné občany, čímž Elijah všem dokáže, že superhrdinové existují a on je největší mastermind!

Plán ale nevyjde a David se s Kevinem začnou prát hned po útěku z blázince, na trávníku před budovou, což je většinou natočenou nepřehledně a nechtěně směšně. Doktorka Stapleová, Elijahova matka a to unesené děvče na to koukají doslova z pár metrů a dlouhé minuty zřejmě vůbec nic nedělají, protože se jim film nijak nevěnuje.

Pak přijede URNA, zastřelí Kevina, utopí Davida v kaluži vody, a doktorka Stapleová zabije Elijaha (prostě ho trochu profackuje v invalidním křesle, takže se mu přelámou všechny kosti).

Následuje šokující zvrat: Dozvíme se, že Stapleová a její URNA jsou součástí tajné společnosti, která ví o existenci superhrdinů a snaží se je buď "vyléčit" (tedy přesvědčit, že nejsou superhrdinové) nebo zlikvidovat. Proč? Protože "člověku nepřísluší hrát si na boha".

Následujce druhý šokující zvrat: Elijah všechno nahackoval a nechal celý závěrečný souboj tajně streamovat z bezpečnostních kamer v blázinci do e-mailu své matky. Ta to všechno zveřejní na internetu. Film končí scénou, ve které matka, Davidův syn a Kevinova oběť (která ho zřejmě v průběhu toho všeho začala milovat) sedí na nádraží, drží se za ruce a všichni kolem nich koukají na své tablety / smartphony, kde běží záznam toho finále před blázincem.

A to je KONEC. Přesněji řečeno, tím je zaděláno na novou úžasnou filmovou sérii, ve které už nemusejí hrát drazí / známí herci.