Recenze: Mirai, dívka z budoucnosti [Mirai / 未来のミライ] - 60%

Mladým japonským rodičům se narodí chlapec jménem Kun. Když mu jsou čtyři roky, rodina se rozroste o malou sestřičku Mirai, na kterou Kun brzy začne žárlit, protože mu připadá, že rodiče věnují všechnu lásku a péči jí.

Do toho se nějak záhadně aktivuje magický strom na zahradě a začnou se pod ním objevovat různé magické postavy, včetně budoucí verze Mirai (asi patnáctileté). A ty berou Kuna na magické výlety,  které mu snad odhalí smysl života, vesmíru a rodiny. Slovní hříčka v původním názvu spočívá v tom, že japonské slovo "mirai" (které se píše jinak, než vlastní jméno Mirai), znamená "budoucnost".

Z předchozích odstavců (a z prvních pár desítek minut filmu) si pravděpodobně uděláte docela přesný obrázek, co se na plátně bude dít, jaké vyznění to bude mít a jakým způsobem vás to bude chtít chytit u srdce. Jinými slovy, i když se v tomto filmu Kun setkává s bizarními postavami a vydává se na bizarní výlety mimo naši realitu (dost podobně jako v mém oblíbeném Hřišti snů), většina z toho je vlastně hodně předvídatelná a když to na konci filmu všechno do sebe očekávaným způsobem zapadlo, příliš velké dojetí jsem necítil a měl jsem spíš pocit "no zaplaťpánbůh, konečně".


Animace je většinou velmi příjemná (včetně občasného citlivě použitého CGI) a po technické stránce prakticky není filmu co vytknout. Ovšem několikrát mě značně iritovala hudba, která mi připadala k dané scéně naprosto nevhodná a zabíjející její atmosféru (např. při prvním setkání s antropomorfním psem pod stromem).

Ale hlavní je, že to dějově / emocionálně celé drží pohromadě jen tak tak a že mi značné procento scén (například těch prvoplánovitě humorných) připadalo dost zbytečných. Nejvíce mě vlastně na filmu zaujalo, že jsem trochu nahlédl do těžkého života mladých rodičů v současném Japonsku (tedy ty nefantaskní scény).

Od slavného režiséra Mamoru Hosody jsem zatím viděl pět jeho filmů: The Girl Who Leapt Through Time, Summer Wars, Wolf Children, Kluk ve světě příšer a Mirai. Je ironií osudu, že se do českých kin dostaly pouze ty dva, které z nich byly (dle mého názoru) nejslabší - Kluk ve světě příšer a Mirai.

P.S: Bude u nás uváděna titulkovaná i dabovaná verze.