Recenze: Godzilla II: Král monster [Godzilla: King of the Monsters] - 50%

Godzilla žije! King Ghidorah žije!! Rodan žíje!!! Mothra žije!!!! A nejen oni. Už máte orgasmus? Hm, nemáte?

Před pěti lety se mi docela dost líbila první "americká rebootovaná" Godzilla, kterou režíroval Gareth Edwards. Pokračování režíruje Michael Dougherty (Krampus) a je bohužel po všech stránkách slabší, především proto, že nemá moc jasno v tom, jestli chce být "realistická temná Godzilla" nebo "zábavná Godzilla".

Především, scénář je ve všech ohledech dementní, možná ještě dementnější než průměrný vše-destrukční film Rolanda Emmericha (včetně jeho Godzilly). Snaží se přijít s nějakým důvodem, proč se téměř najednou probudí všechna monstra ("Titáni"), dosud skrytá v různých částech světa, a proč se všechna snaží spolu setkat a rozbít si hubu / pářit se. Snaží se představit divákovi několik lidských hrdinů, kteří v ději hrají jakousi nezanedbatelnou roli a na kterých by nám mělo záležet.



Ani jedno z toho se nepovedlo.

Herci se snaží, ale většina jejich akcí a dialogů je tak strašně dementní, že ve mně jejich osudová rozhodnutí až na pár výjimek (Ken Watanabe) nevzbuzovala vůbec žádné emoce. Tedy ani ty záporné, protože herci hrají s takovým nasazením, že si z jejich superdebilních rolí nemůžeme dělat legraci.

V tuto chvíli si možná říkáte "Ale Godzilla filmy přece mají být superdebilní, v tom je jejich kouzlo!" Máte pravdu! Superdrahý superdebilní Godzilla film by mohl být velmi zábavný. Dougherty se ale rozhodl zfilmovat svůj superdebilní scénář jako kdyby to bylo nejserióznější depresivní realistické drama, což je naprosto vražedný přístup.

Znamená to, že v dlouhatánském filmu není téměř žádný humor, ale především to znamená, že ve většině akčních scén není vidět, co se sakra děje! Většinou si monstra dávají přes hubu v noci, ve sněhu nebo v dešti, vidíme jen jejich detaily a kamera se přitom intenzivně třese. Záběrů, ve kterých bychom jasně viděli, jak proti sobě dvě monstra stojí a co přesně je kolem nich, je ve filmu nepříjemně málo.

Tím nechci říct, že by triky a kamera byly nepodařené! Ty záběry rozhodně mají atmosféru. Ale je to úplně jiná atmosféra, než bych očekával od takto dementní zápletky, ve které se neustále někdo dívá na obrovská monstra z těsné blízkosti, bez jakékoliv starosti o to, že v příští sekundě může být náhodou zašlápnut. Když na začátku vidím, že lidé polapili velkou larvu jménem Mothra, a ta se zakuklí pod vodopádem, tak opravdu nemám náladu další téměř hodinu čekat, co překvapivého se z ní proboha asi vylíhne. Vím, že to bude velká můra, a fakt, že to nevědí postavy ve filmu, pro mě sám o sobě není nijak napínavý, pokud ty postavy nedělají / neříkají nic zajímavého / zábavného!

Tahle nová Godzilla měla mít buď podstatně promyšlenější scénář, nebo se měla vydat cestou "záměrné zábavné debility", jako třeba druhý Pacific Rim. Tenhle produkt se kuriózně potácí mezi dvěma extrémy, takže většinu času není dostatečně dramaticky působivý ani dostatečně zábavný.