Herní směs

(Tento post není o filmu)

Na vaše četné žádosti vám přináším pár víceméně náhodných tipů na méně známé novější i starší hry (stolní i videohry), které vám mohou ukrátit nudu, pokud se náhodou v této hrozné době hrozně nudíte:

Stolní hry

Between Two Castles of Mad King Ludwig: Tři až sedm hráčů staví zámky tím, že pokládají na stůl kartičky s místnostmi. Unikátnost spočívá v tom, že hráči sedí v kruhu a každý zámek se nachází mezi dvěma hráči. Takže je stejný počet hráčů jako zámků, ale každý hráč staví dva zámky a na každém zámku pracují dva hráči. Na konci hry se pak sečtou body za postavené místnosti a jejich kombinace, a každému hráči se započítá pouze ten horší ze dvou zámků, na kterém pracoval. To způsobuje, že strategie není triviální a nějakou dobu trvá, než vám dojde, do jaké míry vlastně musíte s protihráči kooperovat. Hra existuje také v české verzi ("Mezi dvěma zámky šíleného krále Ludvíka") a má velmi dobře vymyšlenou oficiální herní variantu pro dva hráče (která má ale bohužel složitější pravidla než "standardní" hra pro více hráču).

Race for the Galaxy: Starší karetní hra pro dva až čtyři hráče, která pro mě představuje triumf herního designu. Na první pohled vypadá jako spousta dalších podobných kosmických karetních her (např. Star Realms), ale nejde v ní o deckbuilding a má velmi originální herní mechanismus. V každém kole si každý z hráčů (tajně) zvolí, jakou akci chce provádět (získávání nových karet, dobývání planet, stavění, těžba surovin nebo prodej surovin) a tento tah pak všichni hráči mohou provádět akce, které si vybral kdokoliv z hráčů. Jinak hra funguje víceméně jako solitér, každý hráč si hraje na svém písečku a snaží se vybudovat co nejrozsáhlejší impérium. Ale ono pravidlo se společnými akcemi znamená, že musíte sledovat impéria ostatních hráčů, snažit se předvídat jejich rozhodnutí a blafovat. Bohužel, prvotní pochopení pravidel není úplně nejsnazší a chvíli trvá, než vám dojde, jak to do sebe všechno zapadá a co je čím ovlivněno. Ale pak se před vámi otevře množství rozdílných strategií. Hra existuje také v několika počítačových verzích, které umožňují hru online, například tato fanouškovská verze pro Windows (zdarma, funguje bez problémů ve WINE na Linuxu), tato komerční verze na Steamu nebo tato pro Android. V případě Race for the Galaxy skoro dávám přednost její počítačové verzi před fyzickými kartami. Kromě mnoha rozšíření existuje také verze s kostkami Roll for the Galaxy, kterou jsem nehrál, ale má nadšené recenze.

Deep Sea Adventure: Minimalistická japonská hra, ve které 2-6 hráčů loví podmořské poklady, přičemž všichni mají společnou zásobu kyslíku, takže když je jeden přílíš hamižný, utopí se i ostatní. Pravidla se vysvětlí během tří minut a celá hra se vejde do malé krabičky.

Harry Potter: Hogwarts Battle: Kooperativní deck-building karetní hra, ve které 2 až 4 hráči společně bojují proti zlu v Bradavicích. Inovace spočívá v tom, že po každé vyhrané partii přidáváte a měníte karty a upravujete pravidla hry, takže je hra stále komplexnější a těžší (což odpovídá sedmi ročníkům školy v Bradavicích). Po sedmé vyhranné partii ale hra nekončí, můžete ho libovolněkrát opakovat (předchozích 6 ročníků by se dalo brát spíše jako pozvolný tutorial). Z čistě herního hlediska není hra nic extra, ale potterovské téma je do ní zakomponováno velmi zdařile, takže je vhodná pro fanoušky (na kartách s kouzly jsou dokonce nakreslená šipky, abyste mohli při jejich vynášení správně mávat svou případnou kouzelnickou hůlkou). V současnostni údajně vzniká plně lokalizovaná česká verze. Pokud vás nebere Harry Potter, ale jde vám o špičkový herní design, tak ke kvalitním deckbuildingovým hrám patří například Aeon's End a starý klasický Dominion (kterým vlastně tenhle žánr začal) je také pořád velmi hratelný a má tuny rozšíření. K záporům patří skutečnost, že některé instrukce na kartách nejsou úplně jednoznačné a že se všechny karty, kostky atd. nedají moc dobře do obrovské krabice poskládat (poté co se dostanete k poslednímu ročníku hry).

Pokud se vám líbí mechanismy deckbuildingových her a chtěli byste něco podobného hrát jako single-player videohru s kampaní, pak doporučuji vaší pozornosti Slay the Spire nebo Thronebreaker: The Witcher Tales. Čímž se dostáváme k videohrám, které jsou v této pohnuté době často ve velké slevě. Například od zítřka (čtvrtek) budou pro PS4 zdarma některé díly "Uncharted" a krásná (byť krátká) hra "The Journey".

Videohry

Ni No Kuni II: The Revenant Kingdom (PC / PS4): Byl jsem před pár lety hodně nadšený z prvního dílu (moje recenze), takže jsem využil slevy a zkusil dvojku. Oceňuji, že se tvůrci nesnažili otrocky kopírovat první hru a vytvořili něco zcela nového. Boje jsou nyní mnohem akčnější a více připomínají sérii "Dynasty Warriors". Přibyl "kingdom simulátor" a realtime strategie. Bohužel mnohé z toho působí, jako kdyby to bylo do hry jen za každou cenu nacpáno, aby toho v ní bylo co nejvíc a aby se všichni podělali z toho, kolik obsahu ve hře je. A co je nejhorší, hra nemá audiovizuální půvab prvního dílu. Animace jsou mnohem horší (většinu času postavy v cutscénách působí jako roboti), hudba je často špatně použitá a zápletka je vrcholem předvídatelnosti i trapnosti (pokud vůbec budu hrát dál, pravděpodobně začnu cutscény přeskakovat).

Animal Crossing: New Horizons (Nintendo Switch): "Animal Crossing" (původně "Dōbutsu no Mori" / "Animal Forest") je populární videoherní série (už 20 let stará), ve které žijete ve vesnici s antropomorfními kapitalisticky založenými zvířátky, bavíte se s nimi, craftujete a zkrášlujete svůj domek i celý ostrov. Nedávno vyšel nejnovější díl. Je to z herního hlediska extrémně triviální - možná sofistikovanější než Tamagotchi, ale méně sofistikované než "The Sims". Ale je to strašlivě roztomilé a založené na reálném čase. Tudíž v zimě sněží, v noci je tma, každou roční a denní dobu jsou v řece jiné ryby a když se má konat kocert ve čtvrtek večer, musíte skutečně hrát ve čtvrtek večer, jinak ho propásnete. Nezanedbatelným prvkem je multiplayer, kdy můžete po internetu navštěvovat a obdivovat cizí města, nebo žít se svou drahou polovičkou lokálně ve společném městě. Lokální multiplayer má ale některá nepříjemná (a ne úplně jasná) omezení a ten, kdo začal hrát jako první, může nechtěně brzdit postup hrou ostatním lokálním hráčům. Pro našince má navíc "Animal Crossing" nevýhodu v tom, že na to, jak je infantilní, obsahuje velmi složitou psanou angličtinu s absurdními slovními hříčkami, které občas musíte pochopit, abyste věděli, co máte vlastně dělat. Takže není vhodný pro české děti, pro které by jinak byl ideální.

No a to by prozatím bylo asi všechno. Taky se můžete podívat na nějaká moje doporučení na Steamu a minirecenze stolních her (s recenzemi).