Recenze: Bábovky - 40%

[Z oficiálního presskitu] Film Bábovky natočený podle knižního bestselleru spisovatelky Radky Třeštíkové vypráví o tom, že všichni jsme propojení a díky tomu i malé věci dokážou někdy otřást světem. Příběhy hrdinů Bábovek nám ukáží, že některá setkání dokáží navěky změnit život. Všichni jsme totiž propojeni. Vztahy, prací, náhodami, nenávistí nebo láskou. Jsme součástí té nejsložitější sítě, která je utkána z emocí, mezi nimiž nechybí humor, ironie, bolest, napětí a pochopitelně i láska a vášeň.

K tomu musím podotknout, že se nedomnívám, že všichni jsme propojeni, a že kdybych někdy v budoucnosti zjistil, že jsem nějak propojen s vesmírem Radky Třeštíkové, nejméně jeden z nás by musel zemřít. Ale popořádku.

Film Bábovky má asi 15 hlavních postav, které jsou spolu skutečně všechny propojeny. To znamená, že například:

• A je politk a otec mladé B
• B chodí s mladým C
• D je otcem C a dělá pasáka své milé E
• F je učitelkou C a milenkou G
• H je manželkou G a kamarádkou A a jednou se náhodně vyspí se svýmn nadřízeným I
• J je manželkou I a zdravotní sestřičkou, která pomůže F při porodu.
• K je dcera J a I a dobrá kamarádka F (aniž by o tom věděli J nebo I)
• K náhodou pracuje jako recepční v hotelu, kam si E vodí zákazníky a kde bydlí C, protože ho otec nenechá bydlet doma
• L žije s A a vydává se před B za její matku
• A tvrdí L, že skutečná matka B je dávno mrtvá, ale je to lež, protože ví, že její matkou je E (ale E ani B to nevědí)

...a tak dále. A upozorňuji, že předchozí věty nejsou náhodně vymyšlená vtipná konstrukce, ale přesný záznam vztahů několika (zdaleka ne všech) postav v tomto filmu. Aspoň myslím.

Všechny postavy pak prožívají problémy, které prožívají tradiční hrdinové románů pro ženy, to jest nevěru, těhotenství, rakovinu mozku, prostituci, problémy s dětmi, problémy s prací, a tak dále.

Ve filmu se sice vyskytuje dost mužských postav, ale je jim věnováno výrazně méně prostoru než ženám. Muži jsou pouze rekvizity, sloužící k tomu, aby ženy měly po kom toužit nebo být z koho nešťastné. Žádný z mužů není víc než nejzákladnější archetyp.

Bylo by velmi snadné Bábovky odsoudit, ale musím konstatovat, že jsou po řemeslné stránce výrazně lepší, než by si zasluhovaly. Nejen, že mají většinou velmi slušnou kameru, střih a téměř non-stop orchestrální hudbu (Ondřej Konvička). Ale také se režisérovi (Rudolf Havlík) podařilo celý spletitý děj natočit tak, že většinu času víme, co která postava právě dělá, co tím sleduje, a co ji k tomu dovedlo! Většinou. Což je u českých filmů tohoto podžánru dosti vzácné.

Jsem ale velmi na rozpacích z toho, že se tvůrcům podařilo dobře natočit příběh, který je strašlivě špatně vymyšlený a naprostou většinu jeho postav považuji za opovrženíhodné zrůdy, které jsou většinu filmu nešťastné zrůdy a nakonec je shodou okolností potká štěstí, aniž by přestaly být zrůdami.

Je asi nutné konstatovat, že když se mi může líbit John Wick (přestože vraždí lidi a neřídí se fyzikálními zákony), jinému segmentu publika se mohou líbit filmy o hrdinkách, které se střídavě chovají jako krávy a svině a jsou vždy nepoučitelné, za což jsou nakonec odměněny. Nějak. Totiž, v průběhu filmu se stane například toto:

• Jedna z žen už toho má doma dost, řekne rodině "já končím", sundá vítězně zástěru a odejde z bytu
• Manželka a milenka současně zjistí, že jim jejich drahý oběma několik let lhal
• Matka a dcera se náhodně setkají, aniž by věděly o svém rodinném vztahu
• Manželé zjistí, že je dcera nenávidí a utekla z domova
• Otec nutí svého syna prodávat drogy

Řešení každé z těchto situací by mohlo vydat na samostatný celovečerní film. V normálních filmech musíme vydržet nějaký "set up", který vede k těmto dramatickým situacím, a jejich řešení pak tvoří jádro filmu. V Bábovkách nevidíme řešení ani jedné z nich. Na konci filmu pouze uvidíme, že se to všechno nějak magicky vyřešilo a všichni se opět se všemi mají rádi, ale netušíme, jak k tomu došlo. Jako kdyby všechna ta řešení krizí (tedy to, co bych považoval za základ filmu) byla pro tento druh filmu nevhodná, nebo se do něj nevešla (Bábovky mají velmi střídmých 97 minut).

Ještě bych si mohl dělat legraci z toho, jak si Radka Třeštíková představuje práci v nadnárodní korporaci, zatýkání drogových dealerů, prostituci nebo emo teenagerku v roce 2020 (s černými kruhy kolem očí, černými lennonkami a tričkem "Pink Floyd: Dark Side of the Moon"). Ale bylo by to asi stejně zbytečné jako rozebírat chybnou fyziku v Johnu Wickovi...

UPDATE: Právě mi volal Kamil Fila, že C možná není synem D, ale jen pro něj dělá dealera, zatímco jeho otcem je majitel hotelu, kde C bydlí (a kterého nikdy během filmu neuvidíme). Pokud je to tak, tak mi pro změnu nedává smysl, z jakého důvodu syn majitele hotelu pracuje pro nuzného drogového dealera a jeho milenku / kurvu označuje slovem "macecha"...