Recenze: Possessor - 50%

Blízká budoucnost (nebo trochu alternativní současnost): Tasya (Andrea Riesboroughová) pracuje pro démonickou tajnou organizaci jako "Possessor" - dokonalý vrah. Bohatý klient si vyhlédne oběť a unese její blízkou osobu, Tasya pomocí speciálního zařízení vstoupí do mozku blízké osoby a začne ji ovládat, následně zabije oběť i blízkou osobu a vrátí se zpět do svého původního těla. Tedy pro veřejnost to vypadá jako kdyby se ředitelova milenka zbláznila, zabila ředitele a pak sebe, a nikdo netuší, že to byla pečlivě naplánovaná vražda.

Při své poslední misi má Tasya vstoupit do mozku Colina (Christopher Abbott), který je bezvýznamným milencem bohaté slečny, jejíhož otce (šéfa nadnárodní megakorporace) má zavraždit. V průběhu mise ale začne docházet k problémům a v Colinově mozku vypukne konflikt vědomí Colina a Tasyi...

Konečně se na různých online zdrojích objevil objevil sci-fi horor Possessor (doslovný český překlad "Vlastnič" nebo "Posedávač"). Režíroval a napsal ho Brandon Cronenberg (syn Davida Cronenberga), který už ve světě filmu něco dokázal, tudíž jsem se poměrně těšil...Především je nutno pochválit, že Possessor obsahuje spoustu zajímavých myšlenek. Kromě celého konceptu "vstupování do cizích mozků" a problémů, které z toho mohou vyplývat, zde narazíme třeba i na nepříjemnou vizi "Facebooku budoucnosti", jenž zaměstnává zástupy "dělníků", kteří od rána do večera koukají na záběry z náhodných webkamer (bez vědomí jejich majitelů) a katalogizují typy záclon, která na nich jsou vidět. Například.

Ve většině scén ovšem tyto myšlenky nebyly rozvedeny do dostatečných detailů. Byly pouze "zmíněny", vzbudily můj zájem a dále se o nich nemluvilo. Něco podobného se děje i v mnoha jiných sci-fi filmech, ale je důležité zdůraznit, že mnoho jiných sci-fi filmů obsahuje i nějaké epické trikové / akční sekvence, které se s těmi "myšlenkami" navzájem doplňují. Possessor byl zjevně extrémně laciný a nejdražší na něm asi byly prostetické efekty při pár vraždách, které v něm uvidíme. Jsou extrémně brutální, velmi působivě natočené (litry krve, různé ostré objekty v kůži), ale Brandon Cronenberg jim (na rozdíl od tatínka) neumí dát patřičný dramatický kontext a smysl pro film jako celek.

Značná část filmu se odehrává ve "snové realitě", kdy je vnímání hlavního hrdiny / hrdinky značně narušeno, takže neví, jestli se věci kolem něho / ní opravdu dějí. A neví to ani divák. Tato "snová realita" je ztvárněna pomocí psychedelického střihu a pár triků, které vypadají jako mechanické efekty a nikoliv CGI, což je v dnešní době osvěžující.

Bohužel, po nějaké době už mě to relativně nudilo, protože bylo jasné, že se může stát vpodstatě cokoliv a nemůžeme si být jisti, jestli se to opravdu stalo, neboť všechno je velmi psychedelické, a o pocitech hrdiny / hrdinky víme pouze to, že je na tripu a nelíbí se mu / jí to. Sluší se podotknout, že tatínek Cronenberg natočil něco velmi podobného ve svém filmu eXistenZ, který měl (přes svou šílenost) podstatně sevřenější formát a lépe vybudovanou atmosféru, která šílenství podávala s ledovým klidem.

Tomuto filmu jsem fandil od chvíle, kdy jsem se o jeho existenci dozvěděl a fandil jsem mu po většinu jeho sledování. Nakonec jsem ale musel konstatovat, že kromě námětu a krvavých efektů na něm mnoho dobrého není (i herecké výkony jsou bohužel jen "adekvátní" a nic víc). A těch krvavých efektů rozhodně není tolik, aby se z Possessora stal oblíbený film fanoušků slasherů.

P.S: Některé zdroje uvádějí na prvním místě mezi herci v tomto filmu Seana Beana. Ten se sice ve filmu vyskytuje, ale odhadem tak dvě minuty celkem.