Jak na domácí hudební studio

Tento článek ze série "Jak na..." se bude podrobněji věnovat něčemu, na co se mě často ptáte, to jest "Jsem úplný začátečník, co si mám koupit / ukrást domů, abych mohl produkovat hudbu".

Předpokládám, že máte základní představu o tom, že hudba se skládá z tónů, ty tóny hrají různé nástroje, pak se to všechno smíchá dohromady, a tak dále... O tom tento článek nebude, ale psal jsem o tom už něco před lety. Tento článek bude o tom, jaké možnosti máte, pokud chcete ve svém bytě (tedy ne v profi studiu) vytvořit z hudebního nápadu finální audio stopu (dříve "CD"). Kromě toho také budu předpokládat, že hudbu chcete performovat na nějakém klávesovém nástroji (tzn. že vaší doménou není kytara, bubny nebo zpěv).

(Spousta věcí v tomto článku je samozřejmě subjektivní.)

Ilustrační foto něčeho, co jsem nikdy neměl a mít nechtěl

První rozhodnutí musíte učinit ohledně svého keyboardu (hudebního, nikoliv PC klávesnice). Nabízí se vám dva extrémy:

A) Koupit si opravdu nabušený keyboard, v něm všechno nahrát, namixovat a nakonec exportovat do WAV souboru nebo něčeho podobného.

B) Koupit si MIDI keyboard a všechno ostatní dělat ve svém PC. Přičemž termínem "MIDI keyboard" označuji v tomto článku MIDI klávesnici, která posílá do PC informace o tom, jaké klávesy mačkáte a kterými hejblátky pohybujete, ale sama neumí generovat žádný zvuk.

Zámerně se nevěnuji možnosti C), totiž "Propojit svůj MIDI keyboard s několika různými fyzickými syntezátory, všechno to prodrátovat a nahrávat to přes několik audio vstupů", protože mi taková možnost přijde v dnešní době zbytečná, ne-li kontraproduktivní. Pokud někdo tvrdí, že svým uchem "rozezná opravdový historický Roland Juno 60 od jeho virtuální emulace", tak je to pro mě snob, ne-li kokot.

Za sebe musím říct, že mi mnohem více vyhovuje možnost B), t.j. většinu věcí (včetně generování zvuku, aranžování a míchání) dělat ve svém počítači. Ale věnujme se nejdříve možnosti A):

Dnes existuje mnoho syntezátorů, tvz. "workstationů", na kterých je možné vytvořit kompletní skladbu (včetně např. živého zpěvu), od začátku do konce. K nejnadupanějším nástrojům této kategorie patří dnes (jaro 2021) série Yamaha Montage, Roland Fantom a Korg Kronos. Takové klávesy stojí 70 000 až 100 000 Kč, váží přes 20 kg a přesto žádné z nich neumějí víc, než dokáže dnešní průměrné PC za 20 000 Kč. Ty extra peníze platíte za to, že to je v hezké bedně, hezky to svítí a nemusíte nic instalovat do počítače, z čehož má spousta hudebníků hrůzu. A také samozřejmě platíte za to, že někdo napsal firmware, vybral kvalitní samply a nadefinoval několik tisíc nástrojů, které v tom máte.

Roland Fantom 7

I když tyto workstationy dnes mají dotykové displeje, stejně práce s nimi většinou nedosahuje komfortu, který vám poskytne PC a myš. Výjimkou jsou různé posunovací a otáčecí bazmeky, kterými můžete na keyboardu různé věci štelovat v reálném čase pohodlněji než myší na obrazovce. Ale pokud toužíte po takovém stylu nahrávání, dá se to snadno a lacino vyřešit i na PC. A pokud se začnete nořit do pokročilejších zvukových funkcí, nakonec vždy narazíte na to, že je PC monitor a myš uživatelsky přívětivější než malý dotykový displej.

Takže pokud nemáte hodně peněz nebo fobii z PC a nechcete hrát na koncertech, kupovat drahý synťák "na všechno" vám příliš nedoporučuji.

Odbočka: Existují takzvané "arrangery" (hezky česky "samohrajky"), které se specializují na to, aby se na nich dala dvěma rukama vyloudit bez větší přípravy kompletní složitá skladba v reálném čase. Tzn. vyberete si doprovod třeba "Jazz 3", pak levou rukou měníte akordy (tóninu), pravou rukou hrajete melodii, občas mezitím zmáčknete nějaký čudlík a výsledkem je něco, co je dost podobné reálnému orchestru. Takové nástroje jsou velmi užitečné na "načrtávání" hudebních nápadů, případně na náhodné hraní pro vlastní potěchu, a je snadné je někam vzít s sebou a tam na nich dělat zábavu (většinou jsou přenosnější než workstationy a většinou mají, na rozdíl od workstationů, vestavěné reproduktory). Tohle jsem hrál před osmi lety na maličký Korg MicroArranger, který stál tehdy asi 13000 Kč. Dokážete si jistě představit, co se dá dnes v reálném čase zahrát třeba na Korg PA-1000 (cca 40000 Kč, můj osobní současný favorit). Bohužel, u nejnovějších a nejdražších arrangerů (Yamaha Genos, Korg Pa4) se výrobci zjevně vydali cestou větších, masivnějších nástrojů bez vestavěných reproduktorů, což pro mě do značné míry popírá smysl jejich existence. Každopádně, pokud vytvoříte hudební album na arrangeru a pak ho vydáte, budete zcela jistě mnoha znalým lidem pro smích. Ale pro zábavu a hledání nápadů jsou super.

A pak je tu ještě kombinace A/B, tedy "něco mezi A) a B)", kdy si koupíte syntezátor, který převážně používáte jako ovladač svého PC, ale občas na něm můžete i generovat zvuky a nahrávat je do tracků ve svém hudebním programu na PC. V takovém případě vám výrazně doporučuji syntezátor, který má kromě MIDI také USB audio výstup, tj. jeho zvuk je do PC posílán přímo digitálně, bez nutnosti A/D převodníků. Konkrétně doporučuji třeba trochu starší, ale pořád kvalitní Roland FA 06 nebo FA 07 (liší se pouze počtem kláves). Ten má kromě mnoha kvalitních zvuků navíc i tu výhodu, že je lehký a slušně přenosný. A dá se na něj snadno nainstalovat vlastní video screensaver.

Ale teď už k variantě B), t.j. "Mám MIDI keyboard a všechno ostatní dělá moje PC / laptop":

Ohledně výběru MIDI keyboardu máte mnoho, mnoho možností, a záleží především na vás, co od svého MIDI ovladače očekáváte. Jak velké potřebujete mít klávesy? Jak mají reagovat na úhoz? Kolik dalších čudlíků? Potřebujete i nějakou zpětnou vazbu přímo na displeji keyboardu, nebo vám stačí koukat se na monitor? Nebo chcete koupit jen co nejjednodušší holý MIDI keyboard a k němu ještě nějaký další speciální MIDI ovladač, se kterým se vám bude pracovat snáze než s myší a PC klávesnicí? To je opravdu jen na vás a možnosti jsou nepřeberné. Já osobně skládám většinu hudby prostřednictvím méně známého Korgu MicroKey 61 (verze s kabelem), který má tu výhodu, že je strašlivě maličký (tzn. bez problémů se mi vejde na pracovní stůl k počítači nebo na klín), ale přitom má 61 dynamických kláves. A vyrobil jsem si pro srandu toto. Ale volba MIDI zařízení je zcela na vás a víceméně při ní není co zkazit. Doporučuji si někde v hudebním obchodě vybraný controller aspoň osahat (bez připojení k ničemu).

V každém případě se většina těchto zařízení připojuje k vašemu PC přes standardní USB kabel. Nedoporučuji připojení přes "klasické staré MIDI" (pětikolík) nebo přes Bluetooth.

No a v počítači vám běží nějaký DAW ("digital audio workstation"), která přijímá MIDI data z keyboardu, generuje zvuky a umožňuje vám ty zvuky různě mixovat, filtrovat, aranžovat a nakonec z nich vygenerovat třeba kompletní album.

Pro zábavu si můžete také vyzkoušet nějaký DAW, který funguje uvnitř vašeho browseru (včetně korektního MIDI ovládání), například Audiotool.

Toto by mě v roce 1985 skutečně nenapadlo...

Když hrajete na klávesy a DAW vydává zvuky do vašich PC reproduktorů / sluchátek, je tedy tok signálu následující:

MIDI keyboard -> MIDI data -> USB kabel -> PC -> DAW software -> zvuková data (samply) -> PC Audio karta -> Reproduktor / sluchátka.

Zajímavá je ta skutečnost, že až do úplně poslední fáze (PC Audio karta -> Reproduktor) jsou všechna data kompletně digitální, nezkreslená a nezašuměná (pokud nechcete). Tedy pokud jste tak skvělý muzikant, že skládáte hudbu naslepo nahlucho, pak pro vytvoření hudebního alba teoreticky ani nepotřebujete zvukovou kartu / reproduktory / sluchátka!

A naopak, pokud neumíte hrát na žádný klávesový nástroj a nechcete se to učit, můžete dnes bez problémů skládat hudbu bez hudebního keyboardu, jen pomocí myši. Ale bude to zdlouhavější.

Nicméně, krátce k reproduktorům / sluchátkům: Profesionální řešení tohoto problému je velká věda. Snadno je to demonstrovatelné například tím, že si přesně stejnou skladbu pustíte z PC jednou do sluchátek a jednou do svých reproduktorů. A s největší pravděpodobností zjistíte, že to zní pokaždé jinak. Pokud přemýšlíte, jak to vyřešit, pak vězte, že vyřešit to nejde. Umění finálního mixu je něco extrémně složitého a pokud čtete tento článek a nacházíte v něm informace, které jste dosud nevěděli, pak zapomeňte na to, že by se vám podařilo dosáhnout správného profi audio mixu. Soustřeďte se zatím jen na to, aby žádná z vašich zvukových stop neměla clipping (tzn. aby její hlasitost nikdy nelezla "do červeného"). A pokud možno si svou hudbu zaarchivujte v nějaké nefinální podobě, abyste ji třeba někdy v budoucnosti, až tomu budete více rozumět, namixovali lépe.

Při kupování poloprofi reproduktorů (například série Rokit) si dejte pozor na to, že se na rozdíl od PC reproduktorů prodávají po jednom, takže pokud máte dvě uši, musíte si cenu znásobit dvěma.

Ze stejného důvodu nemá moc smysl řešit zvukovou kartu ve vašem PC. Jediné, co potřebujete (pokud hrajete v reálném čase) je co nejmenší latence, tzn. aby se data posílaná z DAW programu do zvukové karty dostala do vašich sluchátek / reproduktoru co nejrychleji, pokud možno rychleji než za 5 milisekund. Pokud s tím máte problémy (obzvlášť u laptopů je to někdy porod), buď si pohrajte s nastavením vašeho operačního systému, nebo si pořiďte externí USB zvukovou kartu. Za cca. 1000 Kč se dá pořídit něco, co vám bude spolehlivě sloužit mnoho let, např. M-Track Solo. Ale opět jde o to, co přesně potřebujete, zda chcete také nahrávat analogové audio atd...

Při skládání dávám přednost sluchátkům před reproduktory, ale v této fázi, na začátku vaší hudební cesty, vám to může být víceméně jedno. Pokud používáte reproduktory, je lepší, když pracujete v pokoji, kde je co největší bordel, takže se zvuk patřičně tříští a nevznikají nepatřičné ozvěny.

Jaký DAW si vybrat? To je opět velmi složitá otázka, protože jich existují desítky, s různými plusy a mínusy, některé zdarma, některé za pár dolarů, některé za tisíce dolarů. Pár příkladů:

• Ardour - De facto open source, ale pokud se vám ho nechce kompilovat, kupte si ho za jeden dolar. Má obrovské možnosti a teoreticky si ho můžete sami upravit podle svých přání, ale pro úplného začátečníka může být strašidelný.
• Bitwig Studio - Komerční.
• Harrison Mixbus - Komerční, vycházející z Ardouru, ale IMHO ne o tolik lepší, aby stál tolik peněz. Jeho hlavním trumfem je složitá a patentovaná simulace drobné zvukové "nedokonalosti" starých analogových mixpultů.
• Tracktion Waveform Free - Komerční, ale starší verze je zdarma.
• SunVox - Extrémně oldschool (jako "trackery" minulých desetiletí). Pro většinu platforem zdarma nebo za pár desítek Kč.
• Caustic 3 - Vynikající DAW pro Android tablety a mobilní telefony. Má i PC verzi zdarma, takže můžete na stejné skladbě pracovat doma i ve vlaku.
• LMMS - Zdarma, bez nutnosti složitého konfigurování, ale uživatelské rozhraní mi připadá strašlivé.

Tyhle všechny jsem v posledních letech zkoušel (protože fungují na Linuxu nebo na Androidu), ale existuje mnoho, mnoho dalších a zřejmě populárnějších (Cubase, Ableton, FL Studio...).

Některé z těchto DAWů obsahují své vlastní vestavěné nástroje. Ale naprostá většina jich podporuje zvukové pluginy, nejčastěji v univerzálním formátu VST. VST pluginy jednak umí různě lišácky zpracovávat MIDI data (například automaticky generovat doprovod), jednak manipulovat se zvukovým signálem (takže fungují jako ekvalizéry, ozvěny a různé jiné efekty) a především vytvářet z MIDI dat zvuky nástrojů - ať už to jsou reálné nástroje nebo elektronické pípání.

VST pluginů je obrovské množství od všemožných autorů (firem i soukromníků) a mnoho skvělých se dá sehnat legálně zcela zdarma. Pokud chcete vytvářet elektronickou hudbu např. ve stylu starého Jarrého, Vangelise nebo Kraftwerku, odvážím se tvrdit, že to bez problémů zvládnete jen s použitím VST pluginů zdarma. Aspoň pokud máte Windows nebo Maca.

Pokud máte Linux, je to trochu složitější / dražší, ale i tady máte dost širokou nabídku. Osobně jsem nadšený z následujících VST pluginů, které mají nejen úžasný zvuk, ale také profesionální uživatelské rozhraní:

• Téměř všechny nástroje a efekty od společnosti u-he jsou skvělé. Jejich Zebra2 (200 Euro) je možná nejkomplexnější elektronický nástroj jaký existuje (a tudíž není legrace se v ní naučit tvořit zvuky) a hojně ji používá i Hans Zimmer. Její mladší a trochu omezenější bratříček Hive (150 Euro) je mnohem více user-friendly. Pokud opravdu milujete vintage syntezátory ze 70. a 80. let, pak je pro vás Bazille (130 Euro). Ale u-he toho nabízejí mnohem víc a ledacos z toho je zcela zdarma.
• Pianoteq od Modartt (cena 130 až 800 Euro podle verze) je fantastický VST plugin pro zvuky reálného klavíru. Fantastický proto, že nejde o knihovnu samplů, ale o krátký program, který simuluje kmitání strun a zvuk, který z nich vychází. Takže si můžete nadesignovat třeba klavír s 20 metrů dlouhými strunami, který hraje v nepřirozeně řídkém himalájském vzduchu. A ten klavír správně dynamicky reaguje na rychlost úhozu i na mačkání pedálů.
• Pokud vás zajímá vyloženě programování hudby a automatizované komponování, pak doporučuji vaší pozornosti VST plugin Loomer Architect, který dokáže zpracovávat MIDI data nepředstavitelnými způsoby (včetně toho, že uvnitř něj můžete psát skripty v jazyce Lua).
• Pokud se zajímáte o jednoduché generování složitých, vyvíjejících se zvukových ploch, vyzkoušejte Biotek 2.

Část parametrů nového Pianoteq.

I když jsou tyto pluginy placené, můžete si zdarma stáhnout jejich zkušební verze, ze kterých si uděláte jasnou představu, čeho jsou schopné. Každopádně platí, že kterýkoliv z výše zmiňovaných VST pluginů je nesrovnatelně pokročilejší než cokoliv, o čem před 40 lety mohli snít Vangelis nebo Jarré.

Jediné, co na Linuxu pořád trochu postrádám, je slušný a uživatelsky přátelský vocoder a VST plugin speciálně pro navrhování bicích zvuků.

Pokud někdo někde tvrdí, že do své elektronické hudby "potřebuje sehnat VST nástroj, který umí takový a takový zvuk", tak to v naprosté většině případů znamená, že nepotřebuje nový VST plugin, jen se musí naučit lépe porozumět těm pluginům, které už používá.

Pokud chcete vytvářet realisticky znějící hudbu se "skutečnými symfonickými nástroji", je to obecně problematičtější / dražší než u abstraktních elektronických zvuků. Softwarově vygenerovat realisticky znějící lidský zpěv nebo sólové housle je pořád téměř nemožné a obávám se, že se to hned tak nezmění. Problém není v tom, že by hlasivky / struny nešly precizně samplovat nebo simulovat. Problém je v tom, že lidský hlas nebo sólové housle mají takové množství současně a rychle se měnících zvukových parametrů, že je místo jejich ručního "kreslení" do MIDI stop v DAWu jednodušší a lacinější vypůjčit si živého zpěváka / houslistu. I když použijete nejdražší VST knihovnu houslí nebo zpěvu, funguje vám tato jen pro specifické typy přednesu a nikdy nebudete mít takovou flexibilitu projevu jako u skutečných houslí / skutečného zpěvu. Ze stejného důvodu naopak funguje tak skvěle Pianoteq (viz výše), protože klavírní tón má těch parametrů jen velmi málo (sílu úhozu a pedály).

Sečteno a podtrženo bych řekl, že pokud někdo vlastní PC a chce se věnovat elektronické hudbě, má téměř neomezené možnosti aniž by musel investovat desetitisíce Kč. Je to skvělé, ale trochu se mi stýská po těch starých časech, kdy jsem musel hudbu produkovat takhle.

P.S: Tento článek je v jistém smyslu nástřel a budu ho případně v budoucnosti updatovat na základě vašich doplňujících dotazů.