Posmrtně dokončená "filmová báseň" islandského soundtrackového skladatele Jóhanna Jóhannssona je o tom, že je lidstvo napříč časem kontaktováno svými vzdálenými potomky, někdy z daleké budoucnosti, kteří od nich cosi potřebují.
Ale to je strašlivě zavádějící popis.
Celý film Last and First Men pozůstává z toho, že slyšíme Jóhannssonovu hudbu (spíše zvukové plochy než melodie) a Tildu Swintonovou, jak nám čte "zprávu" od našich potomků, což je doprovázeno černobílými záběry na rozpadající se betonové památníky (především v zemích bývalé Jugoslávie). Celý film neuvidíme jediného člověka nebo zvíře. Většinu filmu se nic v záběru nepohne (s výjimkou občas popojíždějící kamery a trávy vlající ve větru).
Čtený text vychází se stejnojmenné sci-fi knihy z roku 1930 a zní velmi archaicky. Vyvolává spíše dojem abstraktní nerýmované básně, než sci-fi příběhu. Shodou okolností jsem film překládal a v některých scénách to byla docela výzva, neboť bez doprovodného obrazu bylo těžké jednoznačně určit, co přesně kterou větou autor myslí a jak ta dvojsmyslná slova nejlépe přeložit.
Jóhanssonova hudba ve mně nikdy nevyvolávala touhu poslouchat ji jinak než jako doprovod filmového děje a (aspoň v mých uších) není schopna samo o sobě "nést" film podobného typu. Většinu času totiž Swintonová nemluví, v záběru se nic nehýbe a divák je tudíž nucen kochat se pouze a výhradně zvukovými plochami, které jsou občas vyloženě "hypnotické" (jak říkají a píší fanoušci tohoto filmu), neboli "uspávací" (jak píšu já).
Film má ale jedno obrovské plus, a to je jeho délka: pouhých 70 minut. Za 70 minut pravděpodobně nestihnete usnout a pravděpodobně ani nezačnete litovat, že jste na něco takového šli. Oproti běžné filmové produkci jsou Last and First Men osvěžující změna, ale častěji než jednou za pár let bych takovou "osvěžující změnu" nevydržel.
P.S: A vážně uvažuji, že bych se na ty komunistické památníky zajel osobně podívat.
P.P.S: Film je více než rok starý a je dávno k dispozici na různých nosičích.
No nevím jak Franta, ale já za 70 minut stihnu usnout nejmíň 5x.
OdpovědětVymazatDík, že je psané.
60%
OdpovědětVymazatUž chápu ten princip. Psané recenze budou jen na to, na co se manželka nechce koukat.
OdpovědětVymazat"Posmrtně dokončená "filmová báseň" islandského soundtrackového skladatele Jóhanna Jóhannssona (posmrtně dokončená) je o tom..."
OdpovědětVymazatAspoň si to po sebe prečítaj, ty neschopný kokot.
Kvalita obsahu nieje zivotna priorita pico.
VymazatTřeba i Fukův film dokončí po jeho smrti jeho žena. Není to vyloučeno.
VymazatFranto, překlad tohoto filmu spadá pod kterou z tvých životních priorit?
OdpovědětVymazatPrga.
OdpovědětVymazatAni omylem.
VymazatTy památníky použila kapela WWW v klipu "stát", k vidění na Youtube. Milesa Anděra Zrnić by byla dobrý průvodce. Jinak stále čekám na recenzi "Tlapková patrola ve filmu".
OdpovědětVymazatKeby Fuka z nahodnych zaberov poskladal taketo veldielo, dal to do ČB, cital do toho jedalny listok z cinskej restauracie, mohol by to byt netradicny dokument o Japonsku a dokonceny! to len taky napad.
OdpovědětVymazatAle musi to prelozit do VHS CNN english a citat to bude Tilda.
VymazatStařec a soundtrack. Kde jsou doby, kdy ve Fukových recenzích na artové filmy vznikaly legendy jako např. ošklivé prsy a tvůrci vyhrožovali autorovi textu fyzickým napadením. Teď už se ani ta PRGA člověku nechce psát.
OdpovědětVymazatNešel bych... ale pustím si jeho album "IBM 1401, A User's Manual"... tak jsem zvědav.
OdpovědětVymazat...tak nic moc.
VymazatPokud o necem pouze "vazne uvazujes", tak to znamena, ze to nikdy neudelas.
OdpovědětVymazatAnonymní27. září 2021 9:39
OdpovědětVymazatPodle mě si ho v závěti vyžádal sám Johansson. Teda samozřejmě ne jmenovitě Fuku, prostě napsal, že ten film musí překládat ten největší kretén, kterého má daná země k dispozici. Má to znázorňovat naši zaostalost, kdy slovům básně vlastně nerozumíme a překládáme si je naprosto nesmyslně. A čím méně rozumíme, tím víc jsme přesvědčeni o své neomylnosti. Pozorný divák tedy vytuší, že žádost našich potomků nemůže být nikdy vyslyšena. Když se nad tím zamyslíme, tak to dává smysl. Johansson ve snaze dosáhnout vrcholného uměleckého zážitku úmyslně porušuje filmová pravidla, včetně těch naprosto základních - v tomto případě, že zvuk a titulky mají být v souladu. Zde však mezi Swintonovou a Fukou dochází spíše k určitému dialogu, kde ona mluví a on nechápe. Geniální koncept. Symbolika je i v obrazovém doprovodu rozpadajících se komunistických památníků, které nádherně ladí s Fukovou vlastní slavnou komunistickou minulostí a současným fyzickým i psychickým rozpadem. Kdepak přátelé, teprve když se k výslednému filmu přidají Fukovy titulky, až pak je dílo skutečně kompletní, tak jako ho zesnulý tvůrce zamýšlel.
Přestal jsem číst po třetí větě - takže cíle "varovat před grafomanií" bylo dosaženo.
VymazatFukafutokyu (posmrtně nedokončené) (paklize tedy nebude premiera v roce 2021, coz ukazuje CSFD.cz).
OdpovědětVymazatNejdu. A recenzi jsem necetl. Ale ty mluvene neposloucham
OdpovědětVymazatAko mi tento film mohol uniknúť?? Well, Tilda je garanciou kvality (nezabudnuteľný film o synovi Kevinovi) a Jóhannsson je podľa mňa lepší skladadeľ (Sicaria) ako komerčný Cimr.. Prisoners OST si dávkujem do uší nonstop.
OdpovědětVymazat