Recenze: Daft Punk & Leiji Matsumoto's Interstella 5555 - 70 %

Za pár dní má v našich kinech (a po celém světě) premiéru "remasterovaná verze" kultovní animované podívané Interstella 5555. A je důležité říct si něco o tom, o jakou podívanou vlastně jde a v čem přesně spočívá ten "remaster".

U zrodu tohoto počinu stálo elektronické hudební duo Daft Punk, které v roce 2001 vydalo své album "Discovery". K písničkám z alba vyšly animované videoklipy, které produkoval Leidži Macumoto, což byl kultovní japonský výtvarník (zemřel loni), který měl na svém kontě mnoho animovaných seriálů, především ze 70. - 80. let (nejslavnější z nich byl asi "Space Battleship Yamato"). Daft Punk ho oslovili proto, že na jeho seriálech vyrůstali, takže výsledné dílo, včetně "jednodušší" retro animace a naivní zápletky zcela záměrně připomíná staré japonské televizní počiny (například slavnou anime "Včelka Mája").

Vskutku husarským kouskem byla ta skutečnost, že když se videoklipy tohoto alba správně seřadily za sebou, vznikl více než hodinový film se souvislým sci-fi příběhem (zcela bez dialogů!), nazvaný Interstella 5555. Ten vyšel v roce 2003 na DVD a později na BluRayi, což mu moc nijak moc nepomohlo, protože od počátku své existence vznikal v "pouhém" televizním rozlišení a jeho mírná vizuální "rozmatlanost" byla součástí jeho retro kouzla. Tuto "původní" verzi tedy můžete na digitálních nosičích získat už více než 20 let.

Tento týden se v kinech objeví 4K remasterovaná verze, která se od původního filmu v ledasčem liší.

Zaprvé, původní "rozmatlanost" byla nahrazena "digitální super ostrostí", která velmi pravděpodobně vznikala pomocí AI a na některých detailech je patrné, že si AI nebyla jistá, co má do obrazu doplnit, a doplnila tam cosi ne zcela ideálního. Zde je srovnání několika zvětšených výřezů v BluRay verzi (vlevo) a v nové remasterované kinoverzi (vpravo). Můžete rozkliknout:

Osobně mi je televizní retro poetika původní "rozmazené" verze bližší, ale rozhodně se nejedná o něco, co by divákovi zásadním způsobem kazilo zážitek. Jde jen o občasné drobné detaily.

Zadruhé, film je skoro o polovinu delší než původní verze (67 minut vs. 93 minut). Je to způsobeno tím, že je za konec "hlavního" filmu přilepeno šest dalších videoklipů na songy Daft Punku (od různých režisérů a až na jednu výjimku hraných, ne animovaných). Ty rozhodně nejsou špatné, ale jsou svou atmosférou zcela jinde než hlavní anime film a myslím (i když si nejsem zcela jist), že všechny z nich už byly k vidění jinde.

Pokud jste Interstella 5555 dosud neviděli a hudba Daft Punku vám není vyloženě odporná, tak vám rozhodně doporučuji do kina zajít (neváhejte, protože nasazení v kinech bude velmi omezené). Pokud ho už znáte, pak je rozhodování o návštěvě kina složitější a důležitější než samotný film asi bude skutečnost, že budete sedět obklopeni ostatními fanoušky a z kvalitních reproduktorů si film užijete společně.