František Fuka versus kinematografie. Recenze a různé jiné záležitosti, občas i nefilmové.
Není problém v tom, že by tenhle film byl příliš "woke" nebo že by pošlápaval nějaký "odkaz původní Sněhurky". Sem s pošlapáváním odkazů! Problém tohohle filmu je v tom, že je strašlivě nekonzistentní, s postavami a dějem, které působí jako vytvořeny pomocí AI. Od vzhledu až po dialogy a motivaci. Jediným plusem byly docela slušné písničky (z čistě hudebního hlediska). (Ilča 10 %)
Dnes výjimečně video, abyste viděli, proč neděláme videorecenze...
Ať si o jeho skladatelských kvalitách myslíte cokoliv, Hans Zimmer je dnes pravděpodobně nejslavnějším a nejlépe placeným skladatelem filmové hudby. A je jedním z hybatelů změny filmové hudby jako takové, od symfonických kompozic minulých desetiletí k elektronické / rockové jednoduchosti současnosti. Více jsem o této změně vyplodil zde a jsem na to pyšný.
Ale zpět k Zimmerovi.
Tento film (který bude uveden 19.3. v našich kinech, ale ne v mnoha) je záznamem jeho nedávného koncertu v Dubaji, ale jde o mnohem víc, než jen o záznam koncertu.
Především, Zimmerovy koncerty vždycky byly velká podívaná a ani v tomto případě tomu není jinak.
Znamená to mimo jiné, že všichni hudebníci mají pečlivě sladěné oblečení a líčení, v sále je spousta reflektorů, laserů, video mappingu a všeho možného. Navíc jsou do filmu v postprodukci přidány různé bonusové vizuální efekty, které podle všeho diváci v Dubaji neviděli, například hejna neropýrů při hudbě z Temného rytíře. Kamery, které to všechno zaznamenávají, mají vskutku divoké pohyby a střihač byl občas tak epileptický, že je obtížné identifikovat, co se právě na plátně na půl sekundy objevilo. A při některých skladbách se dokonce přeneseme úplně jinam a hudebníci při nich hrají v poušti, v opulentním sále nebo na přistávací ploše u vrcholku luxusního hotelu (vždy bez diváků). Efektněji to natočit a sestříhat nešlo.
Krátké úvodní upozornění: Pokud je pro vás novinkou, že Captain Americe je už několik let černoch, pak tato recenze ani tento film nejsou pro vás.
Film Captain America: Nový svět (který má v úvodních titulcích pouze "Brave New World" a žádného Captaina) je pravděpodobně začátkem nové filmové megasérie, která nám v příštích filmech pravděpodobně představí "nové" Avengers, nové X-Men a pravděpodobně také nové multiverzní nebezpečí. Píšu několikrát "pravděpodobně", protože musím přiznat, že se v aktuálním Marvel vesmíru neorientuji tolik, jako jsem se v minulých desetiletích orientoval ve filmových X-Men a Hulkovi (protože jsem je překládal).
(Tato recenze je bez spoilerů, pokud za spoilery nepokládáte to, co je vidět na plakátech a v trailerech.)
Takže: Drama je rozehráno atentátem na nového prezidenta USA (Harrison Ford). Captain pátrá po pachateli atentátu a odhalí (jak jinak) spiknutí, ve kterém je prezident zapleten. Kolem toho se motá velké množství vedlejších postav, z nichž většina nic zásadního neudělá a zjevně si připravuje půdu pro výraznější role v nejméně deseti dalších plánovaných Marvel filmech.
Následuje neupravovaný text zajímavého prohlášení, které vydal můj oblíbenec Varhan Orchestrovič Bauer k nové verzi slovenské hymny:
S úctou a upřímnou pokorou jsem přistoupil k aranžmá národní slovenské hymny "Nad Tatrou sa blýská" již v roce 2016. Hudebně vychází z původní lidové písně a již dávno zažité sestupné basové linky původně inspirované čardášem. V monumentální instrumentaci zaznívá důstojné a bohaté "hradní" Maestoso s výraznou smyčcovou figurací a dramatické Presto s vypjatým protihlasem tak kontrastně jako dunajské nížiny a Vysoké Tatry. Důvodem vzniku bylo hledání krásy a síly slovenské hudby s duchovním nadhledem mně tolik blízké mahlerovské angažovanosti. Velmi důležitá při tom pro mě byla noblesa a hudební kultivovanost při zachování původní písně. Nový rozměr je u mě hudební a nikoliv politický a pseudopatetický.
Podle mého názoru je zrovna ted třeba víc naděje a lásky a s tímto vědomím, jsem se do toho pustil i veřejně.
Opravdu mě vyděsila ta velice humpolácká verze této nádherné písně od Oskara Rózsy, který na několika místech bohužel nectil ani dobře vymyšlenou původní harmonii a vrátil se k bezobsažnému silovému primitivismu, jehož špatná instrumentace by bez intenzívní zvukové postprodukce byla zcela nefunkční. Skvělí hudebníci, kterých si velice vážím, dělali samozřejmě maximum, ale špatně napsané noty se porazit nedají. Zní to bohužel temněji než pravoslavný ruský chór, ale i ten je díky náboženskému obsahu mnohem optimističtější. Celkově to díky pomalému tempu působí těžce a beznadějně, jen smutek a žádná radost, pak to ještě v konci víc ztěžkne a to už je fakt moc. Velmi uboze zní basová linka v tubě o tři oktávy a tercii níže než melodie v místě: "...Slováci ožijú...". Jediná zajímavost je G dur místo G moll na konci s fujarou - ale jeden akord tu tíhu fakt nenapraví. Orchestrálně je to opravdu slabé, ikdyž to spoustu lidí nepozná a tu píseň si v tom i přes všecko najdou.
Bohužel je daleko víc důležitá ta politická stránka vydání a načasování nové hymny jako proklamaci, že "my to máme pevně v rukou" a " podívejte, co jsme pro vás nechali natočit " a " jedině my to s vámi myslíme dobře..." a vyznívá to i tak, že "kdo bude zlobit a klást nevhodné otázky - bude bez milosti znemožněn, odejit nebo dokonce i zabit jako Ján Kuciak.... (čest jeho památce)
K tomu bych ze svého méně hudebně profesionálního hlediska dodal jen to, že ta nová "oficiální" verze mi připadá jako sofistikovaná sabotáž originálu (jako kdyby ji někdo záměrně zprznil a zesměšnil, ale takovým způsobem, aby nebylo prokazatelné, že to byl záměr), zatímco ta Bauerova mi připadá výrazně nápaditější a jaksi "svěžejší".
Z dosavadních Eggersových filmů je tento nejméně autorský, nejméně konzistentní a nejvíce působí jako kdyby do jeho vzniku někdo kecal ohledně jeho komerčního potenciálu. Výsledek je tudíž poněkud schizofrenní, chvíli artový, chvíli komerční, a nepříjemně rozvleklý. (Ilča 70 %)
